Stejně tak babičky nevěděly, jaký sajrajt jsou plísně, jak už tu psal někdo výše. Ještě za svého raného dětství se pamatuji jak nejen babičky, ale i moje matka plesnivé potraviny okrajovali, z kompotů a zavařenin plíseň seškrabovali, činíc tak s čistým svědomím, že je to tak v pořádku. Až na přelomu 80-tých a 90-tých let se začalo psát, jak se mají plesnivé potraviny vyhazovat celé, že ta plíseň svými vlákny prostoupí všude, ne jen tam kde ji vidíme.
Jak už tady někdy dříve v podobné diskuzi psala Angrešt - musíme se rozhodnout co je pro nás menší zlo - jestli chemie, která potlačuje zdraví škodlivé plísně, nebo ty plísně. Protože ta plíseň mnohdy ani není vidět (diskuze se tehdy myslím týkala chemicky ošetřovaného sušeného ovoce).
Já osobně zavařuji pouze ovoce + cukr (bílý, rafinovaný, takže jed, já vím) a vařím do zhoustnutí(plíseň se mi objeví zcela výjimečně)
Domácí šťávy dělám ovoce, cukr (bílý rafinovaný), kyselina citronová - bezová šťáva vydrží v pořádku i bezmála rok, rybízová šťáva mi často z cca 1/4 zplesnivěla.
Jednou jsem dělala i marmeládu bez tepelné úpravy - pouze s cukrem - během několika týdnů všechna zplesnivěla.
Předchozí