Přidat názor k článku Jak je to se zavařováním

Já loni zkoušel klasická povidla. Klasická vařená s cukrem, bez pektinu. A je to celkem dřina zkoncentrovat je natolik aby řádně zhoustla. Míchal robot, velmi intenzivně a i tak se mají tendenci připálit a přitom ještě nebýt dostatečně hustá.

Tento rok zkusím pečená povidla (tady jsou plody již vysušené) a myslím že budou chutnější i méně pracné a rychleji hotové. Znehodnocení biologických látek bude myslím stejné a vzásadě úplné.

P.S.
Co se týká v článku zmiňovaných vitamínů, zejména vitamínu C, je třeba si uvědomit že nejde primárně o teplotu, ale o probíhající enzymatické procesy. Za určitých okolností (například při přípravě jídla pro okamžitou konzumaci, tedy ne zavařování), které zřejmě ještě nikdo nezkoušel vysledovat, by mělo být naopak šetrnější co nejrychlejší ohřátí na vysokou teplotu, při které se většina enzimů zničí, a zůstane zachováno více vitamínů. Otázka je čeho si ceníte více. V potravinách pro dlouhodobé skladování se zničí během zavařování prakticky vše cenné. Pokud vám jde o zachování esenciálních biologických látek, uvažujte o jiném způsobu uchovávání.