Já na ta rychlá zpracování, efektivní a pokud možno jednorázové odkládání břemen a všeobjímající lásku moc nevěřím. Jsem přesvědčená, že těžkosti mají svůj smysl - a že má svůj smysl i to, že některé nás provázejí dlouho. Pokud se zamyslím nad svými vztahy, mí rodiče patří do poměrně úzké skupiny lidí, které opravdu miluji, a to, že mě něčím zranili, to nevylučuje, nakonec já jsem jim bezesporu taky ublížila některými svými kroky. Není v tom potřeba "vyrovnání účtu", je to jen zkušenost, která bolí. Nemám ambice mít vztahy naplněné jen bezvýhradnou láskou - víc mi vyhovuje akceptování obou stránek života i člověka - světlé i temné, protože je v sobě máme obě.