Ještě krapet k tomu úvodu ("Představte si, že ještě existují zaostalé kraje, kde ženu k lékaři doprovází manžel, otec nebo bratr. Někteří divoši dokonce požadují, aby jejich ženy byly léčeny, respektive prohlíženy, jen osobami ženského pohlaví.").
Znám některé takové kraje z důvěrné zkušenosti. Není od věci připomenout, že ženský stud tam slouží v podstatě hlavně jako převodní kolečko rodinné, čti mužské cti. V patriarchálním prostředí je čest mužskou záležitostí, žena je nádoba hříchu, kterou lze hlídat, aby tuto rodinnou mužskou čest nepošlapala (třeba vlastním výběrem manžela, odhalením se před lékařem opačného pohlaví, nebo rozhovorem s jiným mužem bez dohledu otce, bratra nebo manžela). Žena má hodnotu potud, pokud se tomu nějak nezpronevěřila. Nemysleme si ovšem hned, že pokud to udělá, bude hned ukamenována. Může být potrestána mnohem lehčeji, třeba hromadným znásilněním. Hromadné znásilněnší také může být v některých těch krajích ne až tak výjimečným prostředkem boje mezi rodinami. Něco jako pokračování nadávek jinými prostředky. Myslím, že to, že ženy prohlíží i lékaři-muži, je vcelku drobnou úlitbou za posílení společenské rovnoprávnosti žen.
Předchozí