Přidat názor k článku Hliník stále nepřítomen, škola jede dál!

Po maturitě jsem nechtěla na vysokou, v té době bylo celkem normální se brzo vdát a mít děti. Tak jsem se vdala a když moje spolužačky promovaly, já jsem měla dvě krásné děti. Vysokou školu jsem začala studovat dálkově, když mi bylo 43 let, a měla jsem ještě třetí dítě ve školce. Bylo to krásné, zase usednout do školních lavic,vystudovala jsem, v zaměstnání jsem byla moc spokojená, děti odrostly a my si začali užívat naplno života. Nic jsem v životě nezmeškala, jen jsem ten život měla podle dnešních měřítek trochu "opačně". Myslím, že to bylo lepší. Už jsem šla do důchodu, ale do školních lavic usedám opět - na univerzitě třetího věku. Vůbec nic bych neměnila.