Děkuji Vám za názor, který mi mluví z duše - jaképak "psycholog dal odklad"! Odklad může dát jen ředitel školy, vždy a pouze na žádost rodičů, kteří s dítětem absolvovali 2 různá vyšetření (u psychologa a dětského lékaře).
Stále se mluví o tom, jak je to s těmi odklady strašné, kolik jich rok od roku je - je to prostě ponovoroční evergreen... Ráda bych se s vámi podělila o jednu zajímavou zkušenost. Brněnská ped-psych. poradna se věnovala v uplynulých 2 letech velkému projektu, jehož cílem bylo vytvořit normované diagnostické nástroje mj. i pro předškolní děti. Vyšetřili obrovský vzorek (= obrovskou skupinu předškoláčků). A víte s jakým výsledkem? Zjistili, že to, co se u předškoláčků ještě před pár lety netolerovalo, se tu vyskytuje tak často, že vzhledem k četnosti už LZE mluvit o normě (když budeme postupovat podle pravidla: normální je to, co je zastoupeno v populaci nejčastěji - např. vady řeči, neschopnost držet správně tužku, nerozvinuté fonematické vnímání). Jenže: současné požadavky v prvních třech ročnících jsou nastaveny právě naopak: výkon, výkon, výkon. Takže tu máme děti, které prostě stačit nemohou... Nemám ráda argumenty typu: když jsme byla malá, bylo nás ve třídě ke třiceti a taky to šlo. Pokud už někdo z vás má dítě ve škole, věřím, že se mnou budete souhlasit: současné osnovy a požadavky jsou úplně jiné, než jaké byly za nás a na nás... Čili: nelze srovnávat hrušky a jablka, i když obojí je ovoce! Rozhodně nejsem pro plošné sázení odkladů, ale jsem přesvědčena, že jde opravdu jen o logický důsledek našeho nevyváženého a nekoncepčního školství. A že jich bude právem přibývat...
Předchozí