Máte na rozdíl od spousty zde odpovídajících pisatelek dobré vztahy s rodiči a kamarádkami a nevidím důvod proč byste se jim neměla svěřovat. Váš manžel by Vás měl mít rád takovou, jaká jste. To, že jste sdílná, k Vám evidentně patří.
Zpočátku našeho vztahu s manželem jsme měli podobný problém. Zdálo se mu nepříjemné, že toho má moje kamarádka nějak moc vědět. Vzájemně a v klidu jsme si vysvětlili, že mezi mužem a ženou je rozdíl v potřebách při řešení problémů a v druhu informací, které si svěřujeme my ženy a které si mezi sebou svěřují muži.
Od té doby, manžel ví, že si toho s kamarádkou řekneme o svých mužích navzájem více a že moje maminka ho nebude chtít vyhnat, i když ví, že jsme se nepohodli. A já si dávám pozor, aby u toho nebyl, aby se tím, co si povídáme, zbytečně nezabýval.
O rozdílech mezi potřebami muže a ženy se dočtete ve staré dobré knížce Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše od Johna Graye. Napsal toho o vztazích a rozdílech mezi mužem a ženou víc a jeho knihy mi hodně pomohly v počátcích vztahu i manželství. Doporučuji!