Přidat názor k článku Citová ordinace: Muž-rebel a spořádaná manželka

Hanino - taky už něco pamatuju.
A pamatuju, že sněhový koule s kamenem uvnitř se nesměly házet nikdy, pak ani ledovky, a to poté, co jeden spolužák to schytal do oka a téměř o něj přišel. A pak už nikdo nikdy nehodil kámen, ledovku nebo sněhovou kouli s kamenem.
Taky jsme hráli na silnici vybíjenou a když jelo auta, prostě jsme utekli. Taky jsme jezdili na koupaliště do vesnice na kole - ale potkali jsme jedno auto za půlhodinovou cestu, jenže teď by nikdo soudný dítě tam nepustil, protože to je hlavní tah a auta tam jezdí pořád - i v noci.
Tak jsme sáňkovali na kopci s dojezdem na silnici - do té doby, než sousedovic kluk takhle skončil pod autem s doživotními následky.
Taky jsme nejezdili připoutaní v autech - ale jaké rychlosti auta dosahovala? A taky se umíralo.
Taky jsme jezdili bez chráničů na bruslích, jenže tehdy ty brusle nedosahovaly ani náhodou takových rychlostí jako dnes.
Taky jsme jezdili a dnes pořád jezdí na kolech bez helmy - a ruku na srdce - skutečně neznáš ze svého okolí žádný případ smrti po pádu z kola bez helmy?
Prostě dřív to bylo nějaké a teď je to jiné - a není od věci se chránit.