Zajímavé je, že podobné případy, jako Michalákových se stalo řadě jiných lidí - Slovákům, Lotyšům, Rusům, Litevcům, Polákům... Já zase nevěřím, že by všechny ty děti byly týrané.
Kamarádka v Norsku pracuje jako lékařka a narozdíl od tebe ty praktiky tam do značné míry potvrzuje.
Koneckonců tady taky logopedka taky rozpoutala bouři kvůli kresbě - a odnesla to celá rodina. A přitom se nepotvrdilo, že by otec dceři něco dělal.
Když se vám v Norsku líbí, tak si tam žijte a užívejte si to. Ale mě nikdo nepřesvědčí, že je v pořádku dát k adopci dítě někoho, kdo o něj jeví zájem a může se o něj starat. Taky návštěvy bez možnosti používat rodný jazyk (to potvrzují i jiní cizinci) jsou síla, z toho existují i videa, takže to pravda je.
Prostě za mne je juvenilní justice mocná a snadno zneužitelná zbraň - a není to jen v Norsku, ale i dalších státech Evropy.
Předchozí