Počet týraných a zneužívaných dětí se opět zvýšil

Počet ohlášených případů týraných a zneužívaných dětí meziročně neklesá, za rok 2014 se podle statistiky MPSV zastavil na čísle 8 478 případů. Tragicky skončilo týrání, zneužívání a zanedbávání smrtí šesti dětí.

Statistiky evidují nárůst o více než 10 % nahlášených případů, v roce 2013 bylo ohlášeno 7 527 případů týrání a zneužívání dětí, v roce 2014 to již bylo 8 478. V šesti případech bohužel došlo k úmrtí dítěte. Přitom případy, které se dostanou na veřejnost, jsou stále jenom špičkou ledovce.

„Násilí na dětech je bohužel stále vnímáno ve společnosti jako součást výchovy. Zvyšující počet týraných dětí ukazuje i na nárůst všímavosti části veřejnosti, která násilí na dětech mlčky nepřehlíží. To vidím jako jednu z cest, jak zabránit utrpení dětí,“ říká senátorka a prezidentka nadace Zuzana Baudyšová.

Nárůst zanedbávání dětí a dětské pornografie

Vyšší nárůst oproti předchozímu roku byl zaznamenán u zanedbávání dětí a dětské pornografie. V roce 2014 bylo ohlášeno 5 484 případů zanedbávání dítěte, u 2 455 dětí se dokonce jednalo o opakované případy. Dětskou pornografií se úřady v roce 2013 zabývaly ve 33 případech, v minulém roce to bylo už u 87 dětí, z nichž 48 bylo k dětské pornografii zneužito opakovaně.

Pouze počet tělesně týraných dětí poklesl z 859 ohlášených případů v roce 2013 na 787 v roce 2014. Psychické týrání, které je hůře odhalitelné, eviduje MPSV u 1 171 dětí, z čehož 652 případů bylo opakovaných. Sexuálně bylo v minulém roce zneužito 932 dětí, přičemž na 281 dětech bylo sexuální násilí opakované. Nejčastěji se týrání a zneužívání odehrává na dětech ve věku 6 až 15 let, nicméně v 484 případech šlo o týrání nebo zanedbání dítěte mladšího jeden rok.

„Domnívám se, že výše uváděná čísla dokládají potřebnost vzniku komplexního systému péče o týrané a zneužívané děti, jež by byl financován i ze strany státu, který by v případě podezření na tyto případy začal s celou rodinou pracovat, aby v ní došlo k co nejmenší újmě do budoucna. Statistiky jsou sice důležité, ale v případě dětí týraných a zneužívaných je ještě důležitější zaměřit se na to, jak systémově s těmito případy pracovat, respektive jak jim předcházet. A to u nás stále chybí,“ hodnotí ředitelka nadace Monika Šimůnková.

Na 1248 odebraných dětí

Důsledkem týraní, zneužívání nebo zanedbávání bylo v roce 2014 odebráno rodičům 1 248 dětí, což je o 233 více než v roce 2013. Nejčastěji děti putovaly do zařízení vyžadující okamžitou péči (ZDVOP), konkrétně v 467 případech, do ústavní péče bylo umístěno 345 dětí a širší rodina se postarala o 298 dětí.

Nejčastějším oznamovatelem týrání nebo zanedbávání dítěte zůstává škola a zdravotnická zařízení. Zvýšil se ale počet matek, které týrání, zneužívání nebo zanedbávání dítěte nahlásí, v roce 2013 naopak převažoval počet anonymních ohlášení.

Týrání nebo zanedbávání dětí se stále nejvíce děje v rodinách neúplných (3 879 dětí). Oproti roku 2013 došlo ve statistikách MPSV ke sloučení rodin neúplných bez matky a rodin neúplných bez otce na jednotnou kategorii rodin neúplných. V 2 930 případech týrání nebo zanedbávání došlo v rodinách úplných a v 1 341 případech v rodinách s novým partnerem matky či otce.

„Jsme rádi, že roční statistiky syndromu CAN jsou veřejně dostupné na stránkách ministerstva. Postrádáme ale analýzu číselných údajů, posouzenou i z hlediska meziročního rozdílu jednotlivých kategorii násilí na dětech. U smutného údaje dětí, které zemřely následkem páchaného násilí, nám chybí komentář, který by byl podkladem pro určitá preventivní opatření v této velmi citlivé oblasti,“ doporučuje senátorka prezidentka nadace Zuzana Baudyšová.

Podpora pozitivního rodičovství

Nadace Naše dítě dlouhodobě upozorňuje na prevenci týrání a zneužívání dětí. Od roku 2009 pořádá osvětové semináře s názvem Pozitivní rodičovství, které nabízí rodičům možnost připravit se na výchovu dítěte bez fyzických trestů. Semináře rovněž podporují komunikaci mezi partnery, právě nedostatek komunikace je často prvotní příčinou rozpadů rodin. Další ze seminářů se koná ve středu 20. května 2015 v Praze, na něhož se může hlásit odborná i laická veřejnost do 8. května.