Myslím, že jako útok to berou ti, kdo někde v hloubi duše tuší, že máte v mnohém pravdu, ale ony šly/jdou s proudem, a proto to nemůžou uznat; v jiných případech jde o neznalost věci, např. šátkování. Kdo je s tím, jak to sám dělá nebo dělal v pohodě, může se nad vaším článkem třeba pousmát jako nad (z jejich hlediska) hloupostí, ale nebude se rozčilovat...
Úplně souhlasím s vylíčením pocitů miminka a maminky při jízdě autem. Trpěla jsem vždycky hodně. Kolikrát jsme museli (protože už jsem to nevydržela) zastavit, abych dítě na chvíli vyndala a pochovala (příp. nakojila), aby nebylo tak dlouho oddělené.
Předchozí