Možná byly běžné, protože originály byly drahé. Ale co pamatuju, tak originály se daly koupit i za socialismu, byly na to specializované prodejny Dílo a jiné. Byly za přiměřené ceny. A aspoň v naší rodině se nehrálo na to, jestli originál namaloval autor už známý (a patřičně drahý, ikupovaný někde na aukci nebo v antíku), nebo autor začínající. My to vždycky brali podle toho, jestli se nám dílo líbilo. Ono totiž i autoři, podle odborných kritérií hodnocení jako naprostí amatéři a samouci, měli častokrát vynikající estetické cítění a precizně uměli řemeslo. Jen prostě nebyli v "seznamu těch jedině správných". Mám takhle doma např. nádhernou dřevořezbu. Autorem je vyučený kuchař, jeho táta je restaurátor historického nábytku a syn s ním byl odmalička v dílně. Kuchařinou se nikdy neživil a asi ani živit nebude, jako restarátor má zlaté ruce. No, a k tomu nábytku musí občas podle vzoru vyřezat chybějící nebo červotoči sežraný díl a musí být manuálně velice zručný. Tak kromě oprav starého se umělecky angažuje i takto. Jeho díla jsou ale fakt nádherná.
Předchozí