Přidat názor k článku Inkluze ve vzdělávání není slepou uličkou

Při dnešním počtu dětí kolem 30 ve třídě a při velkém počtu dětí s různými "běžnými" poruchami chování si vůbec neumím představit další děti s těžším (hlavně tedy psychickým) postižením v jedné přeplněné třídě.

Možná si to zastánci inkluze neuvědomují, ale i "normální" děti mají potřeby - třeba na klid ve třídě, aby se mohly soustředit, na prostor, na určitou systematičnost výuky atp.
A některé integrované děti dokážou toto naprosto nabourat - hluk, šum, vykřikování, hlasitý hovor s asistentkou, běhání po třídě, válení po zemi...
On i polohlasný hovor asistentky dokáže dost rušit.
Ty integrované děti za to samozřejmě nemohou - i na ně je tlak "normální" třídy často strašně velký - nestíhají, nechápou, šum a život třídy je ruší a přetěžuje.

Podle mne se často velmi trápí obě strany - integrovaný žák i celá třída.

Na druhou stranu jsou děti s vysokým EQ celkově a vyrovnané, kterým integrace jen prospěje,... a tím i celé třídě.
Ale určitě a zcela jistě to nejsou všechny děti a měly by se pečlivě vybírat, už kvůli nim samotným.

Anebo - udělat třídy po cca 10 dětech, tam by se možná určitá integrace mohla aspoň částečně dobře zvládnout.