Přidat názor k článku Inkluze ve vzdělávání není slepou uličkou

Renato, taktéž pracuji na univerzitě a povinnosti za mě nikdo neplní. Ale upřímně - neumím si představit, že by běžný elementarista ochotně hledal po večerech specifická témata pro moji dceru, nebo jí domlouval konzultace na fakultě. Má tam 30-40 dětí a každé je nějak specifické, za chvíli by skončil v blázinci.
Já ji znám, já vím, kam až sahají její znalosti a jsem ochotná jí je pomoct doplňovat. K dceři mám ještě syna, který má sice podobné nadání, ale současně i nějaká ta "dys". Kromě úlev z poradny se mu také nějaké speciální péče nedostává, teda v rámci vyučování. Možnost chodit do kroužku hlavolamů a logických her pro "nejlepší" měli oba, tam jim učitel nosil něco "extra", jenže jich tam chodilo 5 a každému nosil věci na míru.
Jinak musím teda říct, že mnohem méně mě zatěžovalo chystat dceři její "zábavu", než když se synem denně pracujeme na tom, aby se jeho "dys" v maximální míře kompenzovalo. Naštěstí měl super paní učitelku, které z té kombinace nešla hlava kolem a tolerovala, že v jedné hodině se projevuje jako geniální dítě a ve druhé jenom jako průměr.