Přidat názor k článku Rodiče podporují dialog ke společnému vzdělávání dětí

"Společné vzdělávání neznamená, že se všichni musí učit to samé, každý může postupovat svým tempem. Učení lze uspořádat tak, aby bylo pro všechny přínosem."
JAK toto v praxi probíhá? Je toto v dohledné době našich poměrech reálné? Zajímám se o vzdělávání, školský systém, znám řadu učitelů i asistentů... A stejně si to nějak neumím představit.
Malé (záměrně absurdní) srovnání: když přihlásíte dítě do plaveckého kurzu, děti se na úvodní hodině podle dovedností rozdělí do skupin (alá želvičky-neplavci, kapříci-začátečníci, delfínci-plavci) a výuka probíhá odděleně. Všichni to chápou, nikdo se necítí diskriminován, nikdo nepíše petice, že chce zrušit želvičky a že vyselektováním delfínků přijdou zbylé skupiny o tahouny. Je zřejmé, že delfín by se s želvičkami nic nového nenaučil, želvička by na hloubce mezi delfínky bojovala o život. Hlavní je, že - úplně VŠECHNY děti udělají v plavání obrovský POKROK! A to je důvod, proč do kurzu přišly. Děti nejsou separovány, však se napříč skupinami sejdou v modelářském kroužku, na fotbale či v pěveckém sboru.
Proč je toto politicky korektní na plavání (a někde i např. při výuce jazyků), a ne při matematice a chemii?