Přidat názor k článku Rodiče podporují dialog ke společnému vzdělávání dětí

já tomu nerozumím, ale tak nějak laicky si neumím představit, k čemu je to tedy dobré? jako jo, chápu to u dětí, které jsou na tom mentálně plus mínus stejně, ale pokud někdo bere učivo pro pátou třídu a jiný si sám s asistentem stejně dělá už pátým rokem učivo pro třídu první, protože na víc to mentálně stejně nedotáhne, tak k čemu má smysl, že přitom sedí ve třídě s ostatními dětmi? které stejně dělají něco úplně jiného, čili nepracují společně, ale každý sám a navíc se nejspíš vzájemně ruší? jako já nejsem předpojatá, s nejstarší holkou chodila do třídy holčička s downovým syndromem, moje holka asistentce ve volných chvílích pomáhala. ale čím ve vyšším ročníku byli, tím míň stejně dotyčná žačka byla s ostatními dětmi. ostatní se učili třeba kraje a krajská města, ona šla s asistentkou na nákup nebo do kuchyňky. i když její maminka byla spokojená, na druhý stupeň ji na této škole už nenechala. a to si myslím, že tahle holčička na tom mentálně byla ještě relativně dobře, znám i takové, které by ani tu kuchyňku nebo nakupování nezvládaly třeba takové, o kterých mi jejich maminky říkaly, že vyučování u nich probíhá prakticky jenom tehdy, když mají dobrou náladu a vstřícnost k učení a nejsou příliš unavení, pokud ano, tak mají možnost si přímo ve třídě lehnout a třeba celé dopoledne ležet, nejsou k učení tlačení (a nutno říct, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mají na únavu nárok, třeba jsou to epileptici, unavení mohou být z léků i ze záchvatů, které i přes léky probíhají... jako tedy těžcí epileptici, s mentální retardací, ne ti běžní).