Přidat názor k článku Rodiče podporují dialog ke společnému vzdělávání dětí

jak jsem již uvedla, mám mentálně postižené dítě. Jsem ráda, že je ve speciální škole, jsem ráda, že nás tato inkluze snad nepostihne...dcera je dnes v 8 třídě. I my jsme jednou zkusili běžný tábor, přes ujištování vedoucích, že to zvládnou ... nezvládli. Moc ji ve všem pomohla dcera kamarádky, která jí zná. Ale už podruhé nechtěla s ní jet, protože nechtěla se o naši dceru starat. Nedivím se. Dcera se i dnes neučeše sama apod. Za to roky jezdí se skupinou, s kterou přes rok chodí na výlety. Znají všechny naše děti. Vedoucí jsou skvělí. A hlavně opravdu rozumí tomu, že dcera je hodně mimo průměrnou inteligenci dětí. (jeden z vedoucích je sociální pracovník, který opravdu chápe proč má dcera průkaz ZTP). Dokázali dětem vysvětlit, že je na tom naše dcera trochu jinak, zařadili ji mezi mladší dívky s kterýma si mentálně víc rozuměla než se svými vrstevníky. Ale starší holky ji pomáhaly třeba s tím česáním. My jsme dceři přibali různé prostředky na vlasy, a starší dívky ji rády vyráběly různé účesy, dokonce soutěžily, která vymyslí lepší. (dcera má nádherné husté vlasy do pasu). V nutnosti česal copky i jeden z vedoucích. Nejstarší syn dokud jezdil jim také pomáhal, jak s dcerou ,tak ze začátku tlumočil u toho nejmenšího. ten jezdí od 5 let s touto partou na tábor. Takže naše dcera také nezapadla do prostředí běžného tábora. Ale s touto partou jezdí ráda jak na výlety i tábor.