Přidat názor k článku Domácí vzdělávání konečně i pro druhý stupeň?

Pochopení a tolerance? To jako tolerovat učitele blba, který nás nic nenaučí? Když jsem byla na střední škole, dělali s námi takové experimenty, proti kterým jsme jako studenti byli naprosto bezmocní. Vychovatelka, která byla velmi silná kuřačka, dělala přednášky o škodlivosti kouření. Matematiku učil lesní inženýr, který ji absolutně neuměl, navíc mu podle osnov nařídili, aby nás učil množiny, které se tehdy děsně moderně zaváděly a na které měli učitelé na základkách zvláštní školení. To on neměl, nebyl matematik. Další rok nás matiku učil akademický malíř, který sice matiku taky neuměl, ale doufal, že mu to Doma vysvětlí syn, který měl toho roku z matiky maturovat na gymplu a on že nám to nějak přetlumočí. Co mu taky jiného zbývalo, když neměl plný úvazek hodin výtvarné výchovy, že? Stačil ale jediný dotaz a byl v koncích. Naštěstí matematika nejsou jen rovnice o jedné a více neznámých, ale třeba deskriptivní geometrie, jejíž krásy jsme pak celý rok nadšeně objevovali, protože nám nějaké počítání neznámých nic neříkalo. Taky dodnes umím jen sčítat, odčítat, násobit a dělit a z vyšších funkcí chápu průměr a medián. Tam moje matematické znalosti končí.
Podobné učitele jsme měli i na základce. Matikářka v 9.třídě matice nerozuměla, ale my se ji museli doučit sami, protože nás čekaly příjmačky, u kterých jsme nemohli říct, že učitelka je na nic. Pokud budou ve škole učitelé, kteří své předměty znají, může dítě chodit do školy. Pokud tam ale nejsou, je to zabitý čas.