Přidat názor k článku Nakonec jsme oba ustoupili

Souhlasím s Eliškou. Jsme na začátku rozvodu, ale už teď vidím, že tatínek, který dosud neplnil žádné nutné nudné povinnosti a najednou po 12 a 9 letech od narození dcer se chce začít starat jako maminka, má od OSPODu, různých krizových center pro rodinu, soudu a pod. prostě zelenou. A že máma pro ty děti dělala první poslední, zůstávála s egoistickým despotou jen proto, aby dětem zůstal úplný domov, tak ta se pak odvrhne jako kus odpadu. Ne tedy pouze tím mužem, ale i státem. Jako v muslimských zemích.
A co hůř, milující dcery, které na mě doslova visely se najdnou můžou zbláznit z tatínkova zájmu a pozornosti a jsou nadšené když můžou být s ním. A já nevím, co mám bez nich dělat, co mám dělat s přemírou času, když jsem jej veškerý s láskou a pocitem štěstí věnovala jim. Prý má začít žít svůj život - říkají ti, kteří mi to od jejich narození vlastně neumožnili a já to teď neumím.
A máme nakročeno na střídavku (kterou jsem nechtěla), ale chce ji můj muž a holky taky. Ale co já mám dělat bez mých holčiček?