Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Hledá se matka

Petro, já znám dva "Honzy". Taky chtěli mímo, a jejich manželka/partnerka ne. Ten jeden chtěl nejenom mímo, ale navíc i svatbu ;o)

Nakonec se oba páry rozešly, nicméně kupodivu iniciátory rozchodů v obou případech byly ženy. Ta "nezávislá" proto, že už nechce žít s chlapem, který se chce ženit. Ona je přeci nezávislá a nepotřebuje žádný papír z radnice. Hmmm, do roka po rozchodu byla vdaná za někoho jiného, najednou jí papír z radnice nevadil, a pokud vím, teď už i to dítě má.

Druhá se s ním rozešla poté, co se začal tahat s jínýma holkama. Tady jsme se s manželem pohádali - já tvrdím, že ta dotyčná udělala dobře, že ho vykopla, protože chlap, kterej básní o dítěti, ale přitom je schopnej narazit si jinou, stojí za starou bačkoru. Oproti tomu manžel byl toho názoru, že onen dotyčný udělal terno, že došlo k rozvodu. A že když ženská dělá z chlapa blbečka (rozuměj - dítě odkládá a odkládá a odkládá, přičemž chlap doma normálně se podílí na chodu domácnosti, nemluvě už o tom, že navíc ještě vydělává podstatnou část peněz), tak se nesmí divit, když chlap začne koukat po mladších, které jsou ochotné mu to dítě dát.

Oběma holkám mohlo být těsně přes třicet, když k rozchodu došlo. No ale co jsem chtěla napsat - myslím, že pokud se dvojice dlouhodbě nedokáže shodnout na dítěti, tak má stejnak největší šanci se rozpadnout. Protože tam "něco" neklape, když se nedokážou shodnout ani na tak základní věci, jako jestli dítě ano nebo ne, a pokud ano, tak kdy. A to, že jeden z dvojice je frustrovaný (chci dítě a nesmím ho mít) nebo ten druhý naštvaný (proč mě furt tlačí do dítěte?) nebo dokonce obojí najednou... to asi vztahu taky příliš nepřidá.

S.