Tohle je prosím pěkně autentický článek z časopisu ČAS NA LÁSKU (rubrika "Poradna pro domácí pohodu").
Proč muži neradi zvelebují byt?
Co na to Karel?
Byt je totiž hájemstvím žen, které si toto své absolutistické království hýčkají a postupně přetvářejí k obrazu svému po celý život. Ženy, zřejmě nemaje tolik příležitostí jinde, uplatňují svou kreativitu a fantazii (běda nám mužům!) právě na domácí půdě. Nutno dodat, že jejich míra vkusu mívá velmi proměnlivý charakter. Zatímco jeden rok bouřlivě obhajují sněhobílé stěny, o pár měsíců později již přesně vědí, že na zdech jsou jediné možné barvy pastelové. Naše nesmělé návrhy na rozestavení nábytku rozmetávají svou neúprosnou ženskou logikou, která naprosto jasně zdůvodní šatník v levém rohu pokoje, aby se napřesrok hodil podle stejné logiky přesně na stranu opačnou. Naše názory a nápady ke zvelebování domácnosti evidentně nepotřebují, a tak zůstáváme v jejich vědomí jen nemyslícím nástrojem k realizaci těch jejich skvostných myšlenek.
Co na to Iva?
Muži si totiž myslí, že jsou zrozeni pouze pro realizaci tzv. vyšších cílů. Ne že by pro ně byl domov nedůležitý, ale považují jej spíše za útočiště skýtající klid po celodenní dřině, chutný žvanec a dobrou postel. Proto samotné zvelebování domácnosti řadí mezi činnosti nedůležité a je notoricky známé, že je velice rádi odkládají na neurčito. A co z toho plyne pro nás? Chceme-li doma cokoli vylepšit, přivolejme raději řemeslníka. Chceme-li šetřit, potom se musíme ozbrojit trpělivostí a čekat na mužovu chvíli, zvanou chuť do práce. Pokud se náhodou dostaví, je zapotřebí soustavně ji povzbuzovat obdivem, úžasem a chválou jeho dovedností, případně také orosenou dvanáctkou. Toto vše je samozřejmě nutné po každém zatlučeném hřebíku!
No tak jestli TOHLE mají být ty správné a přirozené rozdíly mezi pohlavím, tak si snad do těch dveří, co mají muži otvírat, dobrovolně skřípnu hlavu.
Předchozí