Pettino,
já, já, určitě já :o))
Já už maminku nemám, od mých 15 mě vychovávala teta se strejdou. Teta je naprosto úžasná ženská, chodí mi občas pomáhat a prakticky ji považuju za svou maminku.
Před časem podnikla snahu mě převychovat z bordeláře na pořádného člověka. Bezvýsledně, ale její vina to opravdu nebyla. Dodneška má skrz to poznámky, ale i když znějí drsně, já vím, že drsné nejsou. Taky se vždycky ohradím, ale spíš v legraci, vím, že mne má ráda a já ji, a tohle prostě patří k našemu běžnému špičkování.
Jsem moc ráda, že ještě v mém věku mám někoho, kdo mně občas láskyplně vynadá ;o))
Předchozí