Šáry,
já mám taky tetu (mamky sestra) se strejdou, kteří fungují jako další babi s dědou. Neměli děti, což jim až tolik nevadilo, ale teď po šedesátce jim chybí vnoučata. Dceři se hodně věnují, ale já se to snažím jednak nezneužívat a trochu i minimalizovat, protože mají sklon ji hrozně rozmazlovat, vyhovět i v nesmyslech - a já pak jsem ta špatná, která okamžitě nevyhoví. Tím, že neměli děti, mají trochu jiné představy o životě, nikdy nepoznali nedostatek času a tak nechápou, že nestíhám domácnost. Navíc teta je hodně submisivní typ, striktně dodržuje "ženské a mužské" práce, mužíčka celý život opečovávala, nemusela dělit čas mezi muže a dítě, práci měla nenáročnou a proto leccos nechápe tak o tom nediskutujeme. Dostaly bychom se do střetu, protože ona považuje za důležité to, co jsem nucena vypouštět...
Předchozí