Přidat názor k článku Co je nového v očkování dětí

Stravila jsem ted rok ve Spanelsku, kde ockovani povinne neni (stejne jako v mnoha dalsich evropskych zemich), pouze doporucene, a mela jsem moznost ucastnit se diskuse o tom, zda a proc nechat deti ockovat (u nas by samozrejme takovahle diskuse byla podezrela, ne-li primo trestna) - cekala jsem, ze uslysim znamy vycet nezadoucich ucinku ockovani, ale misto toho jsme listovaly knihami, kde byl na grafech ukazan vyskyt nekterych nemoci, jako cerny kasel, nestovice nebo tuberkuloza, v dobe pred a po zavedeni ockovani - a kupodivu byla krivka vyskytu tech chorob prakticky stejna! Jako vysvetleni nam bylo nabidnuto, ze potlaceni nemoci je dusledkem spis zvysene kvality zivota (tj. lepsi vyzivy a hygieny), nez celoplosneho ockovani, a i kdyz chapu, ze kazda statistika se da zmanipulovat, zni mi tahle uvaha dost logicky. Proto by me zajimalo, proc nemame - jako jinde v Evrope - moznost rozhodnout, zda a proti cemu nechat svoje dite ockovat - pravdepodobnost, ze moje dite ziska nemoc jako tuberkuloza je minimalni, tudiz pripadne vysoke naklady na lecbu nepravdepodobne, a nemoci jako priusnice nebo spalnicky leckdo z nas v detstvi bez problemu prodelal. Proc neni rozhodnuti za zdravi deti v rukou rodicu? Copak jsme nesvepravni? Bude-li jedno neockovane dite v kolektivu deti ockovanych, pripadnou nemoci je nenakazi (protoze jsou ockovane), pada tedy i argument zodpovednosti za zdravi ostatnich deti. Pozor - nerikam, ze ockovani je zlo a dobry rodic dite neockuje, ale chci vedet, proc to u nas je tak, ze privedu dite do poradny a dostaneme injekci, aniz bychom vlastne vedeli proc.