Mirko,
samozřejmě že v závažných případech, kdy jde třeba o zdravotní problémy, se jdu normálně poradit s dětskou doktorkou nebo volám svým kamarádům - doktorům. Ale pokud jde právě o ty věci typu "nechat vyřvat", "krmit/nekrmit tím či oním", "chovat/nechovat", tak si za svým názorem stojím a je mi šumafuk, co si o tom kdo myslí. Moje matka například nechápe, že nechávám syna (22 měsíců), aby se naobědval sám. Ona za ním lítá po celém bytě (tchýně taky) a cpe mu jídlo, dokud ho nesní... nevymlouvám jim to, ať si dělají co chtějí, ale já to prostě dělám jinak a konec.
Předchozí