Přidat názor k článku Já tě pustím sednout

Báro, já jsem taky z Prahy, a s jedenapůl až dvouapůlletým dítětem jezdím pravidelně do centra tramvají a to bohužel ve špičce. Jen jedinkrát jsem dvě stanice stála. Jindy vždycky sedím. Nevím, jak je možná tak lautr odlišná zkušenost. Já tedy nečekám, až se někdo ustrne, ale hned od dveří si vyhlídnu fyzicky nejlíp disponovaného mlaďase a s omluvou ho poprosím, ať nás pustí. Pustí vždycky.