Přidat názor k článku Já tě pustím sednout

coz se mi zrovna v téhle diskusi povedlo, ani nevím jak. Uz v prvním príspevku jsem psala, ze já mám takovou zkusenost, ale ze samozrejme nic nelze generalizovat (jsou slusní teenageri i sprostý duchodci). Ze takovou zkusenost mám je fakt, mozná mám smulu na tramvaje, kde se to deje :-) Ale jenom bych podotkla, ze takové to, kdyz neco chci, tak si reknu, jinak nemám nárok, má taky dve strany. Muj synovec (diabetik) nedávno zkolaboval v parku a lezel tak 40(!) hodin, nez nekdo zavolal záchranku. Prezil jenom zázrakem... A bylo to o víkendu, takze lidí tam asi pár bylo, ale nerekl si o pomoc (ono v bezvedomí to moc nejde) a tak mel smulu. Já jsem poslední, kdo by chtel volat po starých casech, ale tenkrát se lidi starali az moc, a tohle uz je zase lhostejnost, nebo naopak obava, ze mi nekdo jeste vynadá, ze se starám. Takze z extrému do extrému.