Přidat názor k článku Já tě pustím sednout

Tak přidám několik svých zkušeností.
Jezdím každý den ze školy a do školy. Zkusím vám tedy sdělit jeden z mých zážitků.
Asi 2 měsíce zpět jsem jel autobusem zpět ze školy, nastoupil jsem na konečné všude bylo volno. Na další zastávce přistoupila mamika s kočárkem, sedla si vedle mě a kočárek dala do uličky, takže nebylo možné vystoupit. To mi nevadilo, vystupuji na poslední zastávce. Na další zastávce (před hutí) nastoupilo několik zjevně ne moc inteligentních lidí, mezi nimiž byl i jeden velmi omezený pán, který okamžitě začal po mě řvát, že ho nepustí ani sednout. Pán asi nepochopil do dneška základní fyzikální skutečnosti a to, že člověk neumí létat, tak jsem mlčel a on stále nadával, tak jsem se začal smát, protože takovému omezenci to prostě nevysvětlíte, že by ta paní se musela zvednout odjet s kočárkem nevím kam, když místo nebylo ani před ani za kočárkem. Naštěstí pán vystoupil asi o 4 zastávky dál. Takže tímto prosím všechny aby nejdříve uvažovali, pak kritizovali.
V dopravních prostředcích pouštím sednou vždycky. Zvedám se sám a přijde mi trapné, když potom takhle po mě nějaký "inteligentní" hutník začne řvát.