Přidat názor k článku Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš?

Jano,
Tvuj clanek se mi moc libil. Prozila jsem si s nim znovu svuj vlastni porod, ktery, ac jsem rodila ve “slepicarne” ;-), byl nadherny. Chtela bych reagovat na Tvuj clanek i na nektere odezvy. A asi to vyda na samostatny clanek…
Priznam se k tomu, ze doma bych asi nerodila. I kdyz, kdo vi, je to vsechno o lidech. V Praze jsem mela to stesti ze jsem mela uzasnou doktorku gynekolozku/porodnici, ktere jsem absolutne verila, takze bych s ni porodila v podstate kdekoliv, asi i doma. I kdyz je pravda, ze predstava technickeho zazemi nemocnice, pokud by se neco prihodilo, me dost uklidnuje. Ale treba v Holandsku a VB take vetsina maminek rodi doma a kdo vi, jak to v jejich zdravotnictvi a nemocnicich chodi, tak se nedivi. Ja dodnes letam jak ke sve uzasne gynekolozce, tak k pediatrovi do CR. Priznam se, ze kdybych mela tu smulu rodit tady, ve VB, radeji bych rodila doma, nez v nemocnici (tady te z nemicnice stejne vyhodi 4 hodiny po porodu, pokud je vse ok).
Ac tu nekteri tvrdi, ze na ne Tvuj clanek pusobil precitlivele a pouzila jsi misty moc silna slova, ja myslim, ze jsi vubec neprehanela. Mozna proto, ze jsem mela podobny zazitek jako ty, si dovedu dost dobre predstavit Tvoji navstevu v porodnici. Rodila jsem v zari 2003, takze jsem si taky prozila ta udesna vedra. Vzhledem k dobrym referencim, predchozi prohlidce a tomu, kde jsme v te dobe bydleli, jsme se s manzelem rozhodli rodit v Motole. Jak rychle se ovsem zmenil nas nazor po prvni (a take posledni) navsteve poradny ve 36. tydnu tehotenstvi! Prisli jsme s manzelem brzo rano, ale cekarna uz byla plna maminek. Cekali jsme frontu, ale takovy naval rozhodne ne. Po registraci jsme se posadili (jeste bylo kam) a cekali…..a cekali…behem prvni hodiny tam prislo tolik maminek, ze si nemely kam sednout. A v cele cekarne byl jeden jediny ventilator, takze vedro bylo opravdu strasne. Skutecne to pripominalo slepicarnu….A take jsem se dost divila, ze nektere maminky se tam neslozily. Myslim, ze k tomu namely daleko, zejmena ty v poslednim tydnu…Navic se zdalo, ze pacientek vubec neubyva. V cekarne byly ctvery dvere a neustale se v nich stridaly stejne tvare. Posleze jsme zjistili, ze jedny dvere jsou do ordinace, druhe na ultrazvuk, dalsi na monitor, dalsi na odbery…takze maminky absolvovaly “kolecko”, u vsech dveri si vystaly frontu a pak se zase vracely do ordinace. Musim rict, ze personal byl VELICE neprijemny. Po ctyrech hodinach jsem toho mela plne zuby (a to jsem byla v plne forme, nemela jsem zadne problemy s tlakem, otekanim nohou, zavratemi atd. – chudaci maminky, ktere na tom tak dobre nebyly!) a zavolala pani doktorce, ke ktere jsme chodili na predporodni kurzy a kterou si moje kamaradky jako porodnici strasne pochvalovaly a doslova jsem ji uprosila, aby me vzala. Mela ordinaci se vsemi potrebnymi pristroji a porody provadela v Krci. Nicmene jsme jeste zustali v Motole, aby me prohlidli, protoze dr. mela volno az dalsi tyden. Po dalsi hodine a pul jsem konecne prisla na radu. Byla jsem stastna jak blecha, ze me neposlali na monitor nebo ultrazvuk, protoze to bych uz asi nevydrzela. Nanestesi jsem se vsak dostala k mlademu doktorovi evidentne tesne po skole, ktery pomalu nevedel, co se mnou ma delat…nezachazel se mnou sice jako s konem na prodej, protoze (kdyz zustanu u teto metafory) temer netusil, co je to kun. Navic tam byl novy. Chapu, ze nejak se to naucit musi (mozna ve skole??? Nebo treba asistence zkusenejsiho kolegy???) Takze mi nebyl schopen odpoved na jedinou otazku, kterou jsem mu polozila. Jen se neustale provinile omlouval, ze nevi, ze je tam novy…proste hruza! Vim od kamaradek, ze ta predporodni pece je ve vsech nemocnicich podobna, ne-li stejna. Vsude jsou cekarny narvane maminkami – v Krci, Podoli, u Apolinare…, ale kdyz pak dojde na porod, tak vetsinou slysim chvalu. Myslim, ze kdyby si to v tech poradnach JEN lepe zorganizovali, uz by to byl velky krok dopredu. Chapu (a ted mluvim ke Gabriele), ze kdyz je nas, maminek, tolik, nemohou se kazde z nas individualne venovat, ani jsem to necekala. Na druhou stranu jsem ani necekala TAKOVY nezajem! Proste to tam jede jako na bezicim pasu, prijde mi to (a ted pouziju dalsi “prehnane” slovo) jako SERIOVA VYROBA. Myslim, ze v mensich mestech, jako je treba Jicin, kde zijes Ty, Gabrielo, je to mnohem lepsi. Moje mimoprazske kamaradky, ktere rodily treba v Benesove nebo Tabore si take nestezovaly, naopak chvalily, a to i preporodni peci! A pak proc tolik maminek jezdi rodit do Vrchlabi…?
Takze ja jsem az do porodu chodila na konroly k me pani doktorce do jeji ordinace, nikoliv do Krce. Pri kazde navsteve me zvazili, udelali odbery atd., monitor a UZ. Dr. se mi vzdy osobne venovala, i kdyz to bylo treba 15 minut, ale vsechno mi ukazala na UZ, vysvetlila, jak to bude probihat, zeptala se me na muj postoj k nastrihu, epiduralu, klystyru, holeni atd. Zodpovedela kazdou moji otazku. Proste profesionalni a personalni pristup. Male se nechtelo moc ven, takze po 2 tydnech prenaseni jsme se dohodly na vyvolani porodu. Dr. mi opet vse vysvetlila, cely postup. Vecer jsme s manzelem dorazili do nemocnice a dr. mi zavedla do pochvy hormony. Celou noc jsem mela kontrakce, ale pouze do zad. Bohuzel mala byla tak odolna, ze do rana nic nepokrocilo a dr. mi nakonec musela prasknout plodovou vodu. Po nekolika hodinach intenzivnich kontrakci jsem pozadala o epidural. Bolest jsem sice snasela dobre, popravde receno to bolelo mnohem mene, nez jsem predpokladala, ale hodne me to vysilovalo a mela jsem strach, ze nebudu mit dost sil na vlastni porod. Navic, kontrakce jsem mela stale jen do zad, a ty se nedaji moc ucinne prodychat. Vse pak probehlo hladce, personal v nemocnici byl uzasny pred porodem i po nem. Me kamaradky, ktere u ni rodily, byly take absolutne spokojene. Jedna z nich mela napriklad miminko otocene zadeckem dolu a dr.ji predem upozornila, ze v takovem pripade to s nejvetsi pravdepodobnosti bude cisarsky rez, pokud se mimi na posledni chvili neotoci. Zaroven ji nabidla jinou moznost, a to vyvolat porod drive a porodit normalne. Nechala na ni, jak se rozhodne. Samo o sobe mluvi uz to, ze ji tyto moznosti predestrela. Samozrejme jsme za to vsechno museli zaplatit, jako kazdou privatni peci, ale vubec jsme tech penez nelitovali. Jistota, podpora, duvera, profesionalni a zaroven lidsky pristup, ktere nam nase dr. poskytla – to se proste penezi vyvazit nedalo.
Co se tyce nastrihu – mela jsem take informace, ze je lepe, pokud vznikne “hladky” strih a ne rozrepene roztrzeni. A ze je to lepsi i pro nasledujici porody, protoze se prvni provede sikmo, takze se pri dalsich porodech mohou v pripade potreby provest dalsi. Byla jsem tudiz toho nazoru, ze kdyz je to nutne, udelat jej. V tomto smeru jsem predem informovala moji dr., ona se me pred nastrihem stejne jeste zeptala. Vzhledem k tomu, ze jsem odmala mela temer neviditelny posevni otvor (ve 3 letech jsem podstoupila zakrok na zvetseni), vicemene jsem s nastrihem pocitala. Byl pomerne velky (6 stehu), ale zahojil se rychle. Samotny nastrih, ani siti me nebolelo. Byla jsem ovsem pod vlivem epiduralu. Dr. trvalo pres pul hodiny, nez me zasila, odvedla opravdu vybornou praci. Druhy den po porodu jsem mohla v pohode sedet (na mekke posteli) a po sestinedeli uz jsem to mela zahojene. Je pravda, ze sex byl neprijemny (ale nebolel) asi jeste pul roku po porodu. Jedna moje kamaradka rodila v Podoli, nastrih ji udelali bez ptani a jeste asi 2 mesice pote nemohla sedet…Xantipa to rekla hezky – nastrih ano, pokud je to nutne, ale musi se to umet; jako vsechno.
Takze zaver z tohoto vseho je, ze vsechno je to o lidech. O nas, rodicich, predevsim. Nekomu vyhovuje rodit doma, nekomu ne. Nekdo snasi dobre preplnene nemocnice (nebo mu alespon nevadi), nekdo z nich ma hruzu. Take je to o tech ostatnich, o lidech, na ktere narazite. Kdyz jedete do porodnice, nikdy nevite, kdo zrovna bude mit sluzbu…takze muzete stejne dobre narazit na skveleho doktora jako na totalniho blba. Dneska uz ale mame dost velkou moznost vyberu a komu to nevyhovuje, zaridi se po svem. Nekdo je spokojeny s porodem v nemocnici vedeny neznamym lekarem, tim, ktery ma zrovna sluzbu. Ja jsem dala prednost technickemu zazemi nemocnice, ovsem s jistotou privatni pece a pristupu od nekoho, komu jsem duverovala. Jana dala zase prednost znamemu domacimu prostredi, sice bez pristroju, zato s jistotou absolutni pohody a soukromi a asistenci profesionala, kteremu verila. Kazdemu co jeho jest...