Přidat názor k článku Zítra již může být pozdě

Pocházím z celkem muzikantské rodiny, klavír byl doma ještě z dob kdy moje máma byla malá, a pravda je že mě do hudebky moc nutit nemuseli. Ba dokonce jsem toužila naučit se hrát na kdejaký možný hudební nástroj. Asi po půl roce přišlo rozčarování...nudné etudy, absolutně žádná možnost improvizace, donekonečna si přeříkávat "první druhá...." no málem se ze mě stal metronom...:), když jsem se pokusila odpočítávat zpěvem, spolu s hranou melodií (hrozně ráda zpívám:) ), dostalo se mi ostrého napomenutí, což osmiletému děcku moc chuti do hraní nepřidá. No moje trápení a čím dál víc rostoucí nechuť k nezáživným skladbám trvaly dva dlouhé roky...Vše ukončil koncert, na němž jsem měla zahrát zpaměti naprosto nemožnou skladbu, která mi nešla ani z not. Hodiny jsem nad ní probrečela a provztekala, naučila jsem se sotva dva takty a koncetr jsem totálně sabotovala. Ony dva takty jsem odehrála a pak odešla :-) Moje učitelka mámě navrhla, že by mě učila soukromě, a to byla pro naše poslední kapka ("Takže za víc peněz bude mít holka víc talentu?!!!):-)
No a dlouhé roky jsem se na klavír nemohla ani podívat.
Ale protože jsem, jak jsem už uvedla, velmi ráda zpívala, hudební nástroj mi chyběl citelně. Tak jsem se k němu asi v 16ti vrátila. Sháněla jsem si noty k populárním písničkám, od hudebně vzdělanějších kamarádů ve škole se učila různé typy doprovodů a postupně jsem začala i sama improvizovat. Bavilo mě hledat si akordy k písničkám podle sluchu a v sedmnácti jsem si vyprosila doma i kytaru.
Klavír jsme před pár lety (přes můj velký odpor) prodali....tak jsem si pořídila klávesy a hraju dál. A tak koukám na mého půlročního syna a tajně si přeju, aby po mě zdědil aspoň kapku lásky k hudbě, nějaký ten talent a sluch...nejlépe aby byl o moc lepší než já (kdybych měla tolik talentu co chuti, je ze mě světový virtuos...:-) ), ale vím přesně, že pokud bude chtít chodit do nějaké té hudební školy, a změní názor, nebudu to považovat za dětský rozmar (i kdyby snad byl) a budu respektovat jeho přání...
A zatím mu budu hrát a zpívat tak jako doposud. :-)´
Přeju vám všem hodně štěstí a trpělivosti v hudebním vzdělávání vašich dětí!!!