Dájo,
já nevím, ale mám dojem, že Janka, autorka článku, rozhodně nechtěla říkat nic špatného vůči nově adoptované pětileté holčičce. Ty to stavíš do roviny, jako by jí měla za zlé, že se vztekala a dělala jiné věci, a že by ji eventuálně s chutí vrátila zpátky do děcáku. No jestli jsi to pochopila takto, tak se domnívám, že se můžeš úplně normálně mýlit. Já - a nejsem patrně sama - se například domnívám, že Janka spíš děvčátko litovala, že si muselo projít ústavní výchovou a dalšími patáliemi. A litovala ji myslím o to víc, jak hodně se to na ní podepsalo (vztekání, špatné mluvení atd.). Je přece stará vesta, že život bez milujících vychovatelů, ať už v ústavu nebo u zlých vychovatelů, páchá na dušičkách dětí obrovské škody. Takové, jaké si laik bez těchto zkušeností ani neumí představit. Těžko můžeš srovnávat deprivaci na zmíněné holčičce s výchovou Tvého rok a půl starého dítěte (předpokládám, že láskyplnou), v domácím prostředí atd. - Není třeba vyloučeno, že kdyby zmíněná holčička měla to štěstí být hned po narození mezi adoptivními, milujícími rodiči, že by žádné takové chování v pěti letech ani zdaleka nevykazovala - že by to třeba v tom věku bylo milé, zdvořilé a "slušně vychované" děvčátko.
M.
Předchozí