Přidat názor k článku Jak jsem rodila v továrně na děti

Moniko, to je právě to, že PRO TEBE bylo Podolí fajn. Já byla s druhým dítětem v maličké porodnici, měla jsem vlastní pokoj s příslušenstvím, televizí, ledničkou, přebalovákem, vaničkou, telefonem (i telefonem na sestry) atd. - BEZ PŘÍPLATKU. Tam to prostě byla norma. V době kdy jsem rodila byly na poporodním jen dvě další maminky s miminky (každá na svém pokoji) a asi od druhého dne jsem tam byla úplně sama, s čímž souvisí, že vizita, koupání a další akce se mohly přizpůsobit potřebám dětí ("Až se probudí, tak mi zavolejte a vykoupeme ho.") Nikdo mi nenosil dítě podle jeho potřeby, protože dítě bylo hned od porodu u mně (na mé přání). Bezprostředně po předchozím prvním porodu jsem nebyla zklamaná, ale ani odvázaná - čekala jsem, že to bude náročné a bylo, tak jsem to brala jako nutnost - ještě jsem při odchodu do dotazníku vyplnila, že jsem byla spokojená. Např. jsem oceňovala, že dítě mi přiložili k prsu už na sále a na pokoj mi ho přivezli už a 4 hodiny. Teprve když jsem u kamarádky viděla jak to může fungovat jinde, chtěla jsem to podruhé přirozenější a méně sériově. Dítě mi nejen přiložil k prsu manžel, ale mohla jsem si ho úplně položit na bříško a nebyla to jen pauza mezi šitím nástřihu. Na pokoj jelo mimčo už se mnou (a manželem). Možná to je to, co chtějí zdejší přispěvatelky s takovou zkušeností říct - může to jít i jinak. Ale asi je to zkušenost nepřenosná.