Také máme dvě holčičky, 3 letou a 2 měsíční a také dvě rozdílné babičky. Přesně jednu "rozmazlovací" a jednu "nehrací". Když jsme u té nehrací, dcera se začne po chvíli nudit a tím pádem krámovat všechno, na co přijde a pak už si s tím nehraje. Když jsme u té rozmazlovací, dcera je úplně nadšená. Sice také krámuje, ale s tím rozdílem, že si s babičkou s těmi roztahanými hračkami hrají. Když se někdy stalo, že jsem něco nemohla rozdýchat, tak jsem prostě na nějakou chvíli odešla. Babička vychovala tři skvělé děti, tak nemám důvod se bát, že by se zrovna u mojich dětí kvůli jejímu rozmazlování něco nepovedlo. A nabízí se otázka, co je rozmazlování. To, že babička hodinu vydrží dělat něco jenom s mým dítětem bych rozmazlováním nenazvala, spíš mám radost, že se dceři někdo tolik věnuje... Jediné hrany obrušuji když jde o jídlo. Myslím, že nemusí být na stole otevřené tři jogurty a z každého uždíbnutá jedna lžička, ale na druhou stranu, když to babičce nevadí a je to u ní doma, je mi to celkem jedno. U nás se toho naše zlatíčko nedočká, takže ať si to hezky užije u babičky. Jindy a jinde ať už v dětství nebo dospělosti jí nikdo takhle podstrojovat a "poskakovat jak ona píská" asi už nikdy nebude. Leda by se dobře vdala a měla stejně skvělého muže jako vychovala naše rozmazlovací babička. Hezký den vám všem..
Předchozí