Ahoj všem,
nedá mi to abych se nezastala Hany. I já jsem rodila obě děti s nástřihy. U prvního jsem byla dost vykulená, prostě doktor udělal "šmik" a bylo. Nikdy jsem se nazabývala tím, zda to tak bylo dobře nebo ne. Od toho tam byl on. Problémy jsem také neměla. U druhého jsem si pro prostudování všeho možného říkala, že by to to třeba mohlo jít i bez nástřihu. ALE nakonec jsem to byla já, kdo o nástřih prosil. Rodila jsem o 3 týdny dřív, Adélka měla jen 2750 g a přesto jsem ji rodila 21 hodin. Když jsem už směla tlačit, atak jsem nebyla schopna vykukující hlavičku ani přes 6 silných kontrakci a tlačení vytlačit. Prosila, jsem, ať mi střihnou! Paní doktorka mě dala ještě další 3 pokusy. Nakonec mi dla za pravdu, že to jinak asi nepůjde a "pomohla" mi. Byla jsem ji vděčná. Bohužel, šití se nehojilo úplně tak jak mělo. Měla jsem vnitřní krvácení a vstřebávání hematomu nebylo právě příjmné. Nakonec jsem si doma šití ještě natrhla. Svojí vlastní hloupostí. Během několika dní, se tohle vše upravilo (řepík dělá skutečně divy). Dodnes nemám sebemenší potíže a jsem paní doktorce vděčná. Oba porody pro mne byly úžasným zážitkem, a vážně nemám čas, chuť ani sílu řešit, zda jsem při nich byla nastřižená, oholená a zda jsem dostala klistýr. Podstatné je to, že mám dvě zdravé děti.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek a přeji všem, které mají porod před sebou, ať je to pro ně ten nejkrásnější den v životě.
Lenka
Předchozí