Šáry, teď jsi myslím uhodila hřebíček na hlavičku. Myslím si, že když se děti podívají na televizi u babiček, úplně jim to stačí. Nemusí se na ni dívat den co den, nechodí pořád za mnou, že ji chtějí pustit (což se konec konců Anička sama velmi rychle naučila, i když ji doma nemá :-)))
Vzpomínám si, jak jsem se dříve hádala se svým otcem, který byl odpůrcem televize, že je přece k něčemu dobrá a že by to neměl zavrhovat. Dnes ji on má a já ne :-) Člověk se názorově vyvíjí a je to přirozené. Dnes to vidím tak, že ji mít nechci a že pro malé děti není mnoho platná a mě by to svádělo čučet na blbiny, abych se odreagovala.
Když jsem byla malá a moje maminka se dívala na televizi, vylezla jsem jí na klín a prohlásila: "Mami, na mě se dívej. Já jsem tvoje televize." Tak to bych nechtěla, abychom takhle dopadli :-))
Předchozí