Přidat názor k článku Náročné noci

Pavli a ostatní, co nechápou mamky nespících dětí. Já spala 9 hodin v kuse naposledy den před narozením staršího syna. Od narození Nik většinu času brečel, v noci se budil i po těch půlhodinách. Do jeho dvou let jsem neměla čas téměř na nic jiného, než na něj, maximálně jsem našla chvilku pro manžela. Na svoje koníčky jsem mohla zapomenout. V posteli se mnou spával denně. Byla jsem tak unavená a nevyspalá, že jsem prostě neměla sílu ho někam přenášet. Setkávala jsem se s nepochopením a dobře míněnými radami rodičů klidných dětí. Ještě teď je mi z toho smutno, když si na to vzpomenu, jak to bylo těžké. Nik má poruchu spánku a pozornosti. Je hyperaktivní. Ještě teď potřebuje 85% mé pozornosti. Máme půlročního Alexe. Sice nespává 7hodin v kuse, ale skoro nebrečí, v noci se vzbudí tak 2-3x maximálně. Kdybych neměla Nika a jen Alexe, tak bych si taky myslela, že chyba je u rodičů. Takhle je chápu a soucítím s nimi. Rozhodně si myslím, že není na místě jim nadávat a posmívat se.

Nik má navíc od narození atopický ekzém. Takže když ho nebudí noční můry, nevstává ve spánku v postýlce a nevypráví ze spaní hystorky, budí ho svědění. Z postele bez krajnic kolem celé spací plochy zaručeně do rána spadne. A přesto, že jsou mu 3 roky, každou noc ho uspávám - držím ho za ruku. V poledne usne i bez toho. Ale pokud se musí zklidnit a usnout sám, trvá mu to i 2 hodiny. Pokud ho držím za ruku a je unavený, pak většinou do 5ti minut usne. Ale nesmí ho nic vyrušit. To je pak problém.

Každé dítě je jiné. Buďte rády, že máte spavce a výchovně méně náročné děti. A mějte pochopení pro ty, kteří mají děti jiné.