Přidat názor k článku Náročné noci

Dobrá teorie :o) Škoda, že u nás nefunguje ;o) Mladší holčina je spavec - od malička usíná sama, stačilo ji položit do postýlky a spala... přes den, přes noc... někdy ve třičtvrtě roce se to zlomilo. Jo, usíná pořád sama, přes den, večer... jenom v noci se holt přestěhovala k nám do postele...

Oproti tomu starší holčina se ke mne do postele přestěhovala už v porodnici - byla to pro mne jediná šance, jak se vyspat. Vydržela s náma do třičtvrtě roku, pak se ji u nás přestalo líbit. Od té doby spí sama v postýlce. V noci se budí - na napití, na vyčůrání. Pak zas sama ulehne a sama spí.

Miminko v posteli mi nevadilo, ba právě naopak - s batoletem je to horší. Jo, můžu zavřít dveře k nám do pokoje. BUde do nich bušit a třískat, dokud jí neotevřeme. Můžu ji zavřít v postýlce... ale pokud bych nevyužívala síťové klece, tak stejně přeleze. A to radši nechám postýlku otevřenou, než bych riskovala, že přepadne. Argument, co tu psala tuším Lída, že jakmile si dítě jednou natluče, tak podruhý si dá pozor, jaksi neplatí všeobecně. Ony jsou taky děti, které si dokáží pusu natlouct třeba pětkrát, a stejně to zkusí po šesté, co kdyby se to jim to tentokrát třeba náhodou už konečně povedlo ;o) Ale naštěstí se začala Lady v noci budit na čůrání (občas) a v takovém případě se vyčůrá a vrátí do SVÉ postýlky. Pokud se ovšem probudí a čůrat nechce, tak jde do NAŠÍ postele... Nicméně dává mi to naději, že v brzké době dojde k pro obě strany bezbolestnému přechodu, kdy každý bude používat výhradně svoji postel. No, ale z této vidiny zoufalá nejsem - čekáme totiž další mimčo a jeho pobytu ve své posteli se rozhodně nebráním ;o)

S.