Ráda bych doporučila knížku pro rodiče zdravých nespavců. Je to podobná učící metoda, jakou tu popisovala Lida, stručný výcuc je třeba
tady. Autor Eduard Estiville, knížka se jmenuje "Dětská nespavost".
Opravdu je něco jiného nechat jen řvát a něco jiného postupovat systematicky a šetrně. Princip je v podstatě takový, že se dítěti vytvoří (nejlépe ve vlastním pokoji, ale asi to není podmínka) známé bezpečné prostředí (tři fixační předměty, jeden v postýlce, jeden na stěně, jeden nad postýlkou, lze pochopitelně upravit) a známý stále se opakující uklidňovací rituál (jedna věta, neutrálního znění, opakovaná klidnou intonaci při každé "návštěvě"). Ta věta je prima jak pro dítě (slyší stále něco podobného, ví, že je to OK) i pro rodiče (při mátožném dovlečení se k postýlce není nad nacvičenou větu, má-li rodič znít láskyplně a sebejistě). Uklidňovací návštěvy jsou za začátku velmi nahusto, každou noc se intervaly prodlužují.
Vlastní zkušenost (začátek: Hanka se budila dvakrát až třikrát na jídlo, ale mezitím se každou hodinu probudila, zafňukala a zase usnula. Navíc jsem jí chtěla vynechat jedno noční krmení.): Prvni noc jsem k ní chodila po hodině, do pěti minut vždy usnula, včetně té pravidelné krmící. Druhou se budila po dvou hodinách, do 5-10 minut vždy usnula. Třetí noc se do krmení v pět vzbudila jen jednou a stejně tak i další dvě noci. Asi by to šlo tak i dál, ale dostala chřipku a vysoké horečky (tj. napít kdykoli se vzbudí), takže začínáme odznovu :)
Závěr: nejde o to nechat dítě řvát opuštěné hodinu. Je potřeba mu dát najevo svou podporu a přítomnost (i když ho to rozčílí), ale nepodlehnout vztekání. Nikomu to nevnucuju, ale třeba to někomu pomůže. Stejně to každá nakonec uděláme podle sebe :).