Ježíši, ono je nějakej problém, že třiapůlleté dítě chce občas nějaké to ujištění, že rodiče pořád ještě žijí? Náš sedmiletý syn má zvyk k ránu vlézt do našich postelí, stulí se do klubíčka, manžel se přestěhuje do jeho postele a všichni tři ještě nějakou tu hodinku dospíme. A kde je problém, když nám to nevadí??? Ano, náš syn nepatří mezi ty samostatné, na přenocování ve školce (ve které se mu nelíbilo a měl z ní strach) jsme ho nenalákali, a zrovna tak bychom ho o letošních prázdninách ještě nemohli poslat na tábor, a možná počátkem příštího roku nebude chtít jet na školu v přírodě - ale je to snad problém? Tak mu trochu dýl trvá otrkávání, no a co? Jako rodiče holt počkáme, až se s naší pomocí otrká. Tak jsem nechodila do práce od jeho dvou, tří ani čtyř let. A boří se snad svět?.. --- Jasně. Civilizace má své výhody. Ale nechápu, proč mne kupříkladu nechtěli přijímat do práce, když klukovi byly čtyři (matka malého dítěte), a teď zas pro změnu mě nebudou chtít podle jedné personální agentury přijímat proto, že jsem "příliš dlouho po mateřské nepracovala". To fakt nemá logiku - ale bohužel to je taky výplod té slavné západní civilizace...
Předchozí