Aha, Lucko a možná i Lído,
zdá se, že jsem nedostatečně vysvětlila, v čem se "to" podobá. Já nesrovnávám péči o postižené dítě s dětským spaním v rodičovské posteli, ale s péčí o dítě, které je řekněme přecitlivělé. Jsou takoví i někteří dospělí - viz např. omdlévající lidi v přeplněných přehřátých místnostech nebo omdlévající studenty medicíny u pitevního stolu apod. Přirovnávám to tedy ne k péči o PRŮMĚRNÉ dítě, ale k péči o dítě s nezvyklými potřebami, což může být i právě přecitlivělost. Chci podotknout, že osobně brojím proti vehementnímu prosazování vyřvávací metody prostě proto, že sama mám osobní zkušenost, jak může výchova dopadnout, když matka nerespektuje osobitost dítěte. A to se právě může stát v případě, že průměrně citlivá matka nerespektuje výraznou přecitlivělost svého dítěte a vychovává ho nadměrně tvrdě, a nemusí to být samozřejmě jen to "vyřvání". Chcete příklad? --- Většina lidí miluje adrenalinové filmy, horory vždycky byly velkým trhákem, a neméně atraktivní jsou i akční filmy plné krve a násilí anebo nervydrásající scifi typu Jurský park. Já se nemůžu dívat na nic z toho, protože jsem pak natolik rozrušená, že nebýt manželovy přítomnosti, nemohla bych asi vůbec spát - a jeden díl Akt X se mi s hrůzou vracel několik týdnů. Podobně citlivá jsem i na bolest atd. Takže kdyby na mně někdo hodlal aplikovat vyřvávací metodu, ať jakkoliv "obalovanou", patrně by mě to nadosmrti poznamenalo.
--- Takže si myslím, že nejsem mimo, akorát si pravděpodobně nejste schopny něco takového představit.
M.
Předchozí