Přidat názor k článku Náročné noci

Ahoj Lído!
Je fajn, že rozlišuješ mezi pláčem vzdorným (vzteklým ap.) a mezi pláčem z opravdové úzkosti a strachu nebo stýskání. Přeju to hlavně Tvým dětem. Víš, mně jen děsí propagace vyřvávací metody "za každou cenu", necitlivě, bez přihlédnutí k tomu, jestli je či není dítě citlivé, a jestli - když při průběhu takového stylu návyku na samostatné usínání dítě brečí - je ten pláč vzdorovitý či vyděšený. --- Podívej. Dnes (a už pár let) tyto dva pláče u svého syna rozpoznám (většinou; teda, teď si možná lichotím:-))). Ale narovinu se tady přiznám, že když mu bylo půl roku či rok, TAK JSEM TO OD SEBE NEUMĚLA ROZEZNAT. Jinak řečeno: víš jistě, že každý u půlročního miminka umí poznat, kdy pláče z úzkosti a kdy ze vzteku či vzdoru? Ono ten pláč může být TAK podobný!... Tvrdá povaha ten rozdíl prostě může přehlédnout - a pak se může stát, že je rodič na své dítě neúměrně tvrdý, přestože dítě úzkostným pláčem dává najevo svůj strach. --- Neříkám, že vyřvávací metoda je zcela špatná. Myslela jsem si to sice o ní, ale tak, jak ji popisujete podle jedné z těch metod (nevím jméno), tak není úplně špatná. Ale stejně jsem dost skeptická - protože prostě se dá lehce přehlédnout citlivost povahy (v miminkovském věku; jak čas postupuje a dítě začíná mluvit a používat různé techniky komunikace a vyjádření "sebe sama", svých postojů a názorů, tak prostě rodič snáze pozná, co se děje) a NĚCO SE DÁ NENÁVRATNĚ ZVORAT.
--- Tedy. Pakliže jsem použila takový řekněme kritický tón, tak to bylo proto, že diskuze se Zuzanou a dalšími (už si nepamatuju, která mamina tuto diskuzi otevřela) měla vyznívat spíš nějak takto: "A je tvé dítě úzkostné nebo pohodové?" "Pohodové" "Tak můžeš zkusit metodu xyz" nebo nějak podobně, a ne hned vyrukovat s kritikou, že jde o špatné návyky.
M.