Přidat názor k článku Tak trochu jiná škola

Mirko,
ptáš se na speciálně pedagogickou přípravu budoucího učitele (nikoli speciálního pedagoga). V tomto směru již většina pedagogických fakult zareagovala - aspoň částečně - a zařazuje do studijních programů povinný kurz speciální pedagogiky - na který případně navazují kurzy rozšiřující, které se věnují specifikům jednotlivých druhů postižení.
Tyto speciálně pedagogické znalosti jsou pak v ideálním případě uplatněny již v rámci pedagogické praxe na fakultních školách.

Je jasné, že učitel nemůže být připraven na všechno. Proto vidím důležitost hlavně v základním uvedením do problému - aspoň to seznámí s faktem, že děti mohou mít speciální vzdělávací potřeby vyplývající z jejich postižení či znevýhodnění. Každé dítě je jedinečné a to je třeba si hodně dobře pamatovat. Dál je cílem takových kurzů nasměrovat učitele na poradenská pracoviště (PPP, SPC, SVP), aby věděli, ke komu se mají obrátit o pomoc - a hlavně, že to není žádná ostuda.

Pro stávající učitele je tu pak nabídka rozšiřujících kurzů speciální pedagogiky na ped. fakultách. V minulém roce pořádaly různé kurzy zaměřené na výchovu a vzdělávání dítěte se speciálními vzd. potřebami také Pedagogická centra, nicméně po koncepční změně ze strany ministerstva budou jejich funkce přebírat pravděpodobně vysoké školy a soukromé instituce.

Nicméně si myslím, že je před námi hodně daleká cesta - i já mám spoustu známých z řad učitelů, kteří nechápou, že dítě může myslet pomaleji nebo jinak, že dítě, které podle jejich názoru zlobí, možná jen volá o pomoc.