Přidat názor k článku Tak trochu jiná škola

Dobrý večer,
nedá mi to, abych nereagovala. Stále se hovoří o tom, jak strašně ve školství chybí učitelé muži. Znovu jsem se podívala do tabulek, kde jsem se dočetla, že:"...Ve všech zemích OECD(2001)je vysoká převaha žen v primárním vzdělávání - průměr je 94,6%." Přitom v západních zemích je samozřejmě platové ohodnocení učitelů lepší. Možná to není jen o penězích, třeba je to také v tom, že muži na učení nejmenších dětí nemají tu správnou náturu. Třeba nedokáží sledovat několik dětí zároveň - tím nemyslím, že poslouchám, co říká jeden a vlastně neposlouchám nikoho, tím myslím, že když mi Pepíček vykládá, co měli doma na večeři, ještě vidím Toníka, že bere Marušce svačinu a můžu zasáhnout. Nebo třeba učitele muže většinou nezajímá cokoli, co se netýká učiva, ale takový prvňáček to chce všechno povykládat a pro něj je pozornost učitele důležitá. Jen s velkými obtížemi přibližují malým dětem učivo, chybí jim empatie. Je sice fakt, že mají větší disciplinu, ale mně připadá taková vojenská, např. asi není vhodné říkat dětem " Vypadni", nebo je fakt, že mnozí se pobaví, když se děti někam přesunují a pochodují, ale mně se to nelíbí, mám pocit, že je to nějak snižuje. Nejhlavnějším důvodem je myslím pocit uspokojení, který muži z tohoto povolání nemají. Když dostane žáček po velikém úsilí jedničku, mám radost, když mi řekne, že je škoda, že je pátek, mám ohromný pocit úspěchu. Hovořila jsem o tom s mnoha učiteli a muži takový pocit protě nezažívají, spíše vidí nedostatky dítěte, přednosti nejsou, protože jsou jinde než ve vědomostech. Nechtěla jsem tímhle říci, že muži na první stupeň nepatří, oni jsou špatní učitelé i učitelky a naopak, ale možná to opravdu je spíše ženská parketa (2. stupeň, střední škola- to je něco jiného).