Nezlob se na mě, ale vymlouvat se na to, že nemohu mít zaměstnance, protože mu marodí děti to taky nejde.Nemoc nikdy nenaplánuješ ani neuspíšíš její konec.Mám 2 děti a vím, jak je složité cokoli plánovat.O to hůř, když chodí do kolektivu.Bohužel nejsem ten typ, který by byl ochoten sedět doma a věnovat se "pouze výchově dětí" do jejich puberty.Svoje děti miluji, vždy budou na prvním místě (i proto jsem začala pracovat u firmy, kde si mohu svojí pracovní dobu regulovat podle svého a být tak co nejvíc s dětmi, ale to jde jen proto, že dělám na živnosťňák),a samozřejmě pak jde i o mou seberealizaci. Něco umím, musela jsem na to studovat a nezahodím to jen proto, že mám 2 děti, které jsem vždycky chtěla, a které pořád budou předností.Určitě nejsem kariéristka, ale potřebuji kontakt s lidmi a peníze hrají samozřejmě také svoji roli.Nemám babičku v důchodu, ale mám muže, který může být v době nemoci dětí i eventuálně doma, ale to nikoho nezajímalo.Jednou mám 2 děti a to rozhoduje.Řekla bych, že ženy mají šanci získat dobrá místa do 30 pokud nejsou se "závazky".Takových žen, které by rády pracovaly, ale mají malé děti a tak i smůlu,těch je myslím většina....Petra
Předchozí