Mirko,
opravdu jsem Ti chtěla pomoci. Kdybys náhodou opravdu chtěla, tak ten Monty nápad s korekturami není vůbec špatný. A ještě bych připojila znalost grafických programů, a těmi se můžeš naučit taky sama (existují příručky). A to všechno se dá dělat na ŽL a zčásti z domova.
Jinak - i já jsem nesmělá a nesebevědomá a všechno si moc beru. Sedět doma ale nechci, tak bojuju - jen částečně úspěšně. Proč myslíš, že jsem vsadila na kariéru manžela a ne moji? Práce, kterou dělám u manžela mě taky duchovně nenaplňuje, ale zatím jsem se dál nedostala. Časem bych chtěla mít taky svou firmu. Kromě toho můj muž ocení mnohem víc spolupráci ve firmě než opečovávání domova. Když dcera nastoupila do školky, vedla jsem úplně stejné řeči jako Ty, ale brzy jsem pochopila, že se tak nikam nedostanu. Taky bych chtěla dělat něco jiného, ale takhle šetřím manželovi náklady na jednu pracovní sílu a to není málo.
P.S.: Moje babička byla celý život v domácnosti, protože to tak chtěla a chtěl to i děda(a to měl hodně malý plat). Celá rodina se musela uskromnit, ale zase měli klid a nic se nehonilo na poslední chvíli. Vyhovovalo jim to, tak co bylo komu do toho. Občas babička taky vedla takové řeči, že pracující ženské šidí rodinu atd. Matka mého dávného přítele taky byla doma a rozhodně nebyla nějaká hospodyňka. Naopak, byla velký bohém, věnovala se hlavně svým zájmům - malování a různé jiné kreativní činnosti. A teď "na stará kolena" ty obrazy vystavuje a prodává. Takže - klidně si buď doma, ale s financemi si nějak musíš poradit, hodně šetřit.
Předchozí