Přidat názor k článku K životu potřebujete jenom málo

Evo a ostatní,

děkuji za otevření vaší "duše". Moc mi to pomohlo. Bude to právě rok, kdy vážně onemocněl syn mé velké kamarádky. Snažila jsem se s ní z počátku vše prožívat - pak přišla diagnóza (leukemie) - chemoterapie a cca měsíc čekání na to zda to zabere. Snažila jsem se ji podpořit alespoň SMS (nechtěla hovořit před synem, byly na stejném pokoji a on neměl tušení jak je to vážné). Vývoj nemoci byl různý, jednou bylo dobře pak zase hůř. A já uvažovala co bych chtěla na jejím místě - nejde se do té situace vžít, prostě nejde - a tak stále čekám na její zavolání, protože se bojím, že ji budu rušit (možná je to i moje slabost, přiznávám), jen posílám SMS. Před měsícem mi konečně odpověděla na jednu z mojich SMS. Měla jsem neskutečnou radost. Musím říct, že všechny její SMS mám schované v mobilu.

Díky Vám překonám svůj "malicherný" strach a o víkendu ji zavolám. V myšlenkách na ni myslím pořád.

Díky a všem přeji hodně zdraví a vzájemné porozumění a podporu nejbližších.