Hezký den,
jsem překvapená, jaký ohlas měl můj příběh. Moc děkuji za příspěvky, slova povzbuzení.
Přeji všem, aby se jim taková situace vyhla. Je to opravdu těžké s tím žít, i když nemohu říct, že bychom se i v této těžké době nezasmáli, neradovali se z pěkných chvil apod. Naučili jsme se s manželem žít ze dne na den, nic neplánujeme. Je pro mne např. štěstím, když vidím Toma, že jde do školy nebo když volné chvíle tráví se svými kamarády. Mnoho rodičů bere takové věci jako samozřejmost, ale asi tak to má být, není třeba se dopředu obávat špatných dnů. Užijte si krásné okamžiky, protože kdyby náhodou přišly zlé chvilky, máte z čeho čerpat, brát sílu.
Taky musím podotknout, že asi jen dvěma blízkým lidem jsem se dokázala svěřit se vším, mluvit o věcech, ze kterých jsem měla strach. Ostatním jsem se neotevřela, s odstupem času musím přiznat, že jsem byla vůči okolí dost nepřístupná, uzavřela jsem se do sebe. Hlavně proto, abych chránila svého syna, aby se něco nevhodného nedozvěděl z cizích úst, aby ho zbytečně cizí lidé nelitovali, případně se ho na něco neptali, co nemůže sám odpovědět. My synovi nelžeme, postupně jsme ho s jeho nemocí seznámili, i když se ptá na pro nás nepříjmené věci, snažíme se mu vhodně,ale podle pravdy odpovědět a věřte, že to někdy není vůbec příjemné. Nikdy doma nahlas neřekneme slovo RAKOVINA, je pro nás tabu. Neutíkám před realitou, jsem velmi dobře seznámena se všemi důsledky této nemoci (moje máma je zdravotní sestrou na onkologickém oddělení a o to je to někdy těžší). Věřím, že vše dobře dopadne.
K dalšímu dítěti, jak mi ve svých příspěvcích radíte - samozřejmě jsem si ho přála, bylo by to dobré pro všechny, ale.... Přemýšlím dopředu, co když by Tom potřeboval zase mou 24 hodinovou péči, to druhé dítě by bylo bez mámy, protože léčba onkologických pacientů, je běh na dlouhou trať. Vím, že pro mne to v Motole bylo trochu lehčí, než pro maminky, které doma měly další děti. Já jsem myslela jen na Toma a nemusela jsem mít výčitky, že doma čeká další dítě, které také mou lásku potřebuje a určitě nemůže pochopit proč zrovna nejsem s ním.
Ještě jednou všem přeji hodně zdraví a radosti. Nela
Předchozí