Přidat názor k článku Kdo zaměstná matku malých dětí?

Mirko,

dočetla jsem vaší diskusi sice zatím jenom sem, ale musím se Xantipy zastat. To, že se snaží (a umí) sebe při přijímacím pohovoru prodat přeci není nic nečestného.

Jak bys odpovídala, když se tě zaměstnavatel například zeptá, zda se cítíš na nabízené místo dostatečně kvalifikovaná a schopná ho zastávat? Budeš odpovídat: "Trochu z toho mám strach, budu se sice snažit jak budu moci, myslím si, že to nakonec snad dobře zvládnu, ale bobky trochu mám..."

A nebo radši třeba poukážeš na praxi, kterou jsi v daném oboru už nasbírala a na pozice, které jsi zastávala - a že tudíš zvládneš levou zadní i nabízené místo? (i když ty bobky a strach skutečně trochu máš..)

Také se ti v tomto případě zdá nečestné odpovědět tím druhým způsobem??

Btw. otázka zaměstnavatele, zda má dotyčná malé děti podle mého názoru do přijímacího rozhovoru vůbec nepatří a zaměstnavateli by po tom mělo být vuřta. Ať se třeba ptá, jaký mám názor na přesčasy, zda jsem ochotná postavit v určité míře firemní zájmy nad své soukromé zájmy, zda jsem ochotná pracovat v případě nouze o víkendech, doma atd. Na to má podle mého názoru právo se zeptat. Ale jestli položí nehoráznou otázku (zda mám malé děti), tak nevidím nic nečestného na tom, "mlžit". Tím spíš, když následně pokládám za samozřejmost, že se budu podle svého mlžení i nadále chovat (tj. když mlžím, že nemám malé děti, tak potom nepříjdu s paragrafem, že zůstávám s nemocným dítětem doma). To je můj názor.