Ivule, myslím, že u mě osobně je to mlžení naprosto bezpředmětné, protože já se svým synem v nemoci doma zůstávat chci, i když ne třeba úplně pokaždé. Och, jaká zrůdnost v dnešním světě, že?
K tomu, proč chce kdo pracovat. Mluvila jsem o přirozenosti každého, že by docela rád si sedl místo práce a dělal... (doplň si dle libovůle). Jen většina jde a něco dělá (ačkoliv mi pořád podsouváte, že já ne, tak taky - mám taky své povinnosti). Těch pět procent nedělá nic jiného než sní o práci, jí s prací, spí s prací, miluje se s prací, rodí s prací, kojí s prací... (doplň si dle libovůle).
Jiná věc je, že třeba jde a jde si vydělávat. Těch je pochopitelně víc než pět procent. Ale ptáš se svých kolegů, či podřízených, co je k tomu vede? Hodně lidí chodí do práce ne proto, že by BEZ PRÁCE NEMOHLI DÝCHAT, ale: protože potřebují peníze; protože chtějí být mezi lidmi; protože chtějí v létě k moři; protože chtějí oblečení té a té značky; protože chtějí splatit hypotéku; protože je vzrušuje pocit, že něco znamenají a že mohou něco řídit; protože je vybraný obor skutečně baví a zajímá - ale v jiném oboru už by tak nadšeně nepracovali. Jistě to nejsou všechny důvody, které lidi vedou k tomu, aby šli vydělávat. ALE MÁLOKDO PRACUJE JEN A JEN PRO PRÁCI, a to i v oborech, které dotyčného nezajímají, nebaví, neuspokojují, nic mu nepřináší atd. Tak o tom jsem mluvila.
Poznámka pro Míšu: momentálně si nepotřebuju ulevit od ničeho, jen od nervozity z blížících se zkoušek:o)))
PS. týden nebudu přítomna, mějte se hezky
M.
Předchozí