Přidat názor k článku K životu potřebujete jenom málo

Dáši, já taky pracuji v oboru a mám spoustu známých a kamarádů, kteří mají mentálně nebo fyzicky postižené dítě. Jena moje kamarádka je samoživitelka, má tři děti, z toho nejmladší má dětskou mozkovou obrnu, komunikuje celkem v pohodě, ale je absolutně nepohyblivá. Tahle maminka je tak skromná, že kdybych ji vždycky nedokopala k tomu, o něco si požádat, tak by neměla snad ani speciální kočár pro své dítě. Takže z vlastní zkušenosti vím, že v této oblasti jsou dva typy rodičů. Jedni, kteří se maximálně obětují a jsou strašně skromní, a potom takoví, kteří mají postižené dítě jako prostředek k čerpání určitých výhod. Ani tuto skupinu však neodsuzuji, ale plně je chápu. Stát příjde péče o postižené dítě daleko dráž než občas poskytnout nějakou tu výhodu. Takže prosím Tě, pokud budeš potřebovat s čímkoliv poradit nebo pomoct, tak se na mě s důvěrou obrať. Budu se maximálně snažit. Samozřejmě nabídka platí i pro ostatní. Přeji Ti hodně zdraví, to potřebuješ nejvíc a potom hodně psychických i fyzických sil. A pozdravuj manžela, je super, že se s tím dokázal takhle dobře poprat. Moc chlapů to takhle nedokáže.
Mailovou adresu jsem já osel minule zapomněla, takže teď tam je. Ahoj a držte se všichni.